Polemika

Odpověď na článek Dr. Jana Kubánka :

Sen jako místo setkání
aneb od psychoterapie Integrované k Integrativní,
tj. od dokončené integrace k další integraci.
(Psychoterapie, 2009,2)

Potom, co Dr. Kubánek neobhájil kvalifikační stupeň lektor Integrované psychoterapie v INCIPu (pro nepochopení principů IP a matení studentů nepodloženými tvrzeními) a nasledném rozvázání vztahů s INCIPem, začal Dr. Jan Kubánek snižovat Integrovanou psychoterapii a ohlašovat bez dokladů její překonání, jak ve jmenovaném článku, tak výrazněji, v rádoby duchaplných výsměšných projevech.

1. V čem nás kritizuje ?

1.1. "Cestu od Integrované psychoterapie, která sebe sama popisuje přívlastkem vidu dokonavého, tj. dějem ukončeným, k psychoterapii Integrativní, která, dle mého názoru, vytváří větší prostor pro nové myšlenky a pro další integraci. Integrace je proces, kvas, který rozhodně ještě není ukončený."

Je záhadou, že Dr. Kubánek je veden gramatickou úvahou, ač by měl, jako někdejší lektor IP dobře vědět, že naším programem je docílit v ambulatní léčbě toho výsledku, kterého docilujeme v psychoterapeutické komunitě, to jest odhalit a účinněji léčit sebepodrývající chování. IP má tedy další vývoj ve svém programu. (Jak bylo též popsáno v našich publikacích, např. Knobloch, 2001, 2003).

1.2. Se sny pracuje i Integrovaná psychoterapie (dále IP), F. Knoblocha. Na internetu se o ní můžete mimo jiné dočíst i také poněkud nepokorné tvrzení: "IP vznikla po r. 1950 … jako výsledek kritického zhodnocení všech existujících směrů v psychoterapii, včetně psychoanalýzy a behaviorálních psychoterapií (webové stránky INCIPu, 2009)." Přitom by, dle mého názoru, stačilo slovo všech nahradit slovem tehdejších a slovo včetně nahradit pojmem především. Nepokorné a nadsazené vyjádření by se rázem mnohem více blížilo pravdě. Domnívám se totiž, že IP je solidní česká dynamická a interpersonální psychoterapie a nepotřebuje nadsazenou reklamu.

Pro tuto záhadnou kritiku, nepotřebuje soudný čtenář komentáře. (Není "1950" "tehdejší" ?)

2. V čem vidí Dr Kubánek svůj pokrok ohlášený v nadpise článku ?

O tom není ani jedna věta v celém článku; musíme usuzovat, že jde o užití snu, v odhalení sebepodrývajícího chování pomocí rozboru snů. Dle tohoto, jak jej sám nazývá "revolučního objevu" je možno odhalit neuvědomělé sebepodrývající chování pomocí snů. Dr. Kubánek říká: "Knobloch se domnívá, že ideálním prostředím pro odhalení a změnu sebepodrývajícího chování je psychoterapeutická komunita. Je to jistě pravda, ale v současnosti neexistuje komunita s jasnou vazbou na IP. Navíc použít sen je jistě rychlejší a levnější."

To je závažné a podle našeho názoru nezodpovědné tvrzení. Dr. Kubánek se nikdy nepokusil, pokud je nám známo, své tvrzení doložit. Ale kromě toho jsou teoretické důvody, proč to není možné. Analýza snů umožňuje, jak ukázal Freud, odhalit, co jedinec ví, ale co je potlačeno nebo vytěsněno. Ale neuvědomělé sebepodrývající chování je něco, co jedinec neví a co je založeno na mylném přesvědčení, mylně potvrzovaném ("začarovaný kruh", Schultz Henckeho). Tak pacient v Lobči je přesvědčen, že ztrácí každé zaměstnání, poněvadž šéfové jsou zlí. Ale když se dostane do podobného konfliktu se spolupacientem, pracovním koordinátorem, komunita se mu pokusí ukázat, že on je příčinou. Přes to, že má proti sobě 30 svědků, dlouho vzdoruje svým těžko vyvratitelným přesvědčením. Podobně vzdoruje mladá pacientka, která, po smutných zkušenostech uzavírá, že všichni muži jsou "lumpi". Až potom, když je k jednomu takovému v Lobči přitahována, ji komunita přesvědčí, že jde o její neuvědomělý výběr.

3. "IP je dynamická a interpersonální psychoterapie"

Tato charakteristika IP je svou neúplností groteskní a ignoruje desetiletí integračního úsilí. Již v roce 1948, přes nesouhlas trénujícího psychoanalytika, šel Ferdinand Knobloch studovat k Hansi Eysenckovi, spooluzakladateli behaviorální terapie a kritikovi psychoanalýzy. Dr. Kubánek nepostřehl v IP elementy behaviorální, expoziční, systémové, kognitivní ? Prochaska a Norcross (4,5,6,7 vydání) píší, že IP "předběhla mnoho současných přístupů a ukázala směr několika současným psychoterapeutickým principům."

4. Nepravdivá tvrzení

Dr. Kubánek tvrdí o prof. Dr. Knoblochovi : "V metodice se nechal inspirovat Perlsem a tak stejně jako on užívá hraní rolí."

To není pravda ! Před návštěvou Perlse v roce 1967 jsem Morenovo hraní rolí včetně v rozboru snů užíval po osmnáct let a se mnou moji spolupracovníci a tisíce pacientů ! Morenovo psychodrama a sociometrii jsem přivezl na pražskou Karlovu univerzitu z Anglie v roce 1949.

Dle Zerky Moreno "je F. Knobloch jeden z průkopníků psychodramatu v Evropě !" (Internet). Dr. Kubánkovi bylo už dávno vysvětleno, že si to plete s mým (F.K.) výrokem o tom, že jsem v roce 1967 převzal od Perlse jeden detail, a to připsání živé role neživému předmětu (ač to v mém teoretickém schématu bylo obsaženo dříve).

5. Nepravdivé citáty

Dr. Kubánek přejímá většinu svých citací bez upozornění z druhé ruky, z našich publikací, aniž to uvádí. Zde jsou dokonce dva mé (F.K.) výroky, které označuje jako citáty z Freuda a Schultz Henckeho ! Kubánek: Odpověď, která otevřela cestu k využívání snů v psychoterapii nabídl S. Freud, když řekl: "Zdánlivě bezesmyslné chování jako parapraxie (přeřeknutí, přepsáni, chybné výkony), sny a psychopatologické symptomy jsou motivované struktury, mají smysl, to jest jsou cílově zaměřené (Freud, 1933)."

Stejně tak Dr.Kubánek mylně připisuje můj výrok Schultz - Henckemu! Kubánek : Rád bych se zastavil u pohledu Schultz-Henckeho (1942). "Určitá porucha chování jedince provokuje druhé k takové reakci, jež podpoří utvrzení a zhoršení původní poruchy. Jestli se tato porucha zakládala na nějakém falešném názoru o lidech, tento falešný názor se tím ještě víc utvrzuje (Schultz-Hencke,1942)." Mylný citát!

6. Zneužití citace

Dr. Kubánek cituje z naší knihy krátkou ukázku hraní role v analýze snu a říká : "Během přehrávání snů se vyplynou klientovy emoce a hypotézy, které však IP nevnímá jako projekční, ale jako přenosové."

To je nesmysl ! Dr. Kubánkovi je asi nové, že terapeut je řízen asociacemi pacienta a nevymýšlí si. A tak stránky, které Dr. Kubánek zaplňuje, nemají nic společného s mou ukázkou hraní rolí a jsou jeho bujnou fantazií.

7. Žádáme vysvětlení !

Jak souvisí Integrovaná psychoterapie s úvahou o (nejmenovaném) presidentu Václavu Klausovi ?

Kubánek : Dovolím si krátké zopakování pojmu projekce. Projekci popsal Freud slovy: "Jedinec má dispozici vidět v jiné osobě sebe sama v přítomnosti, sebe sama v minulosti nebo sebe sama, jak by chtěl být." (Freud, 1933) ..?.. Ve skupině lidí připisujeme naše vlastnosti, přání a tendence jiným lidem, skutečným i fiktivním. Znalost tohoto fenoménu není v laické veřejnosti ještě příliš známa, a proto se občas můžeme dozvědět zajímavé informace o mediálně známých osobách, které nevědomky prozradí i něco ze svého "stínového" charakteru." Např.: "Artefakt pana Kaplického se mi zdá být nesmírně nepokorný, svévolný, až arogantní." (nejmenovaný politik, 2007).

Kubánkův článek je roztříštěná směs nesouvislých témat, kde žádné tvrzení není doloženo. Je smutné, že Integrovaná psychoterapie, dílo více než šedesáti let, je vystaveno tak bezmyšlenkovité kritice, která předstírá překonání Integrované psychoterapie autorem.

Ferdinand Knobloch

Psychologie dnes, č,2001
K historii a současnosti Horní Palaty (Psychologie dnes 2/2001)
K výstižnému popisu Jakuba Hučína o Denním stacionáři Horní Palata chci připomenout 4 osoby, spojené s prosazováním progresivní  péče o neurózy. V 1961 mě posedla nová hypotéza, že je možno vytvořit psychoterapeutickou komunitu podobnou Lobči v Denním  stacionáři. Byl bych  se tehdy vysmál předpovědi, že uskutečnění v Horní Palatě mě bude stát 7 let těžkých  bojů, a že sám ji uskutečním až na universitě na pobřeží Tichého oceánu! Mými spojenci v boji o Palatu byli  JIŘÍ RADA, tehdy ředitel výzkumného ústavu A. S. Popova.
Dodal váhu všem jednáním, včetně s primátorem m. Prahy.  (Jak úspěšným pacientem Lobče byl, je patrno   z toho, ze v srpnu 1968 umožnil ilegální vysílání čsl. televize, a nezhroutil se  z dlouhodobých represálií."Bez Lobče bych se byl utekl do své nemoci.") Ale hlavni hrdinkou, bez níž by Horní Palata neexistovala, byla Ing.Arch. PAVLÍNA SKÁLOVÁ, CSc., referentka magistrátu.  Když   po sedmi letech se úspěch zdál na dosah ruky,  napsal mi primátor  m. Prahy  konečné zamítnutí, neb město má naléhavější úkoly, jako středisko pro spáleniny, a abych se už v budoucnosti   na něj neobracel, ale postupoval  instanční cestou. Je neuvěřitelné, že se Pavlíně  podařilo toto rozhodnuti zvrátit a během 6 neděl nám byla Horní Plata přiklepnuta! Dokonce  pro ni získala nábytek  Ludvika XVI. z pracovny primátora, který jej chtěl vyměnit za moderní. Druhá  osoba, bez  níž by se byla Horní Palata neuskutečnila, byla MUDr JIŘINA KNOBLOCHOVÁ, nyní emeritní profesorka University Britské Kolumbie, když já jsem už byl hostujícím profesorem v Chicagu. Jako vedoucí psychiatrie  Fakultní polikliniky a Lobče, dostavěla a uvedla v provoz Horní  Palatu a vedla ji až do své emigrace. Pak spadly nemalé starosti na hlavu MUDr. ZDENKA MRÁZKA,  který se s nimi hrdinně potýkal až do své smrti. O tom, do jaké míry jsou  myšlenky z naši knihy v pěti  jazycích, včetně z rozšířené  INTEGROVANÁ PSYCHOTERAPIE V AKCI (Grada, 1999), uskutečněný v současné Horní Palatě, nemám žel žádných informací.

Ferdinand Knobloch

PSYCHOTERAPIE, CZECH  A HEIDEGGER

Jan Czech, snad filozof, překvapuje (PSYCHOLOGIE DNES, 2001/02, 26-27) senzačním sdělením o podstatě psychoterapie: „Co je podstatou terapeutického procesu? V každém případě má terapeutický postup minimalizovat interpretační aktivitu vědomí a jeho dynamiku, vedoucí ke zkreslování objektivní skutečnosti." Tak tedy pacienti se sebepodrývajícím chováním (self-defeating behavior), kteří jsou strůjci svého nežádoucího osudu- muž který si nevědomky znepřátelí každého šéfa;  žena kterou „zlý osud" vždy vžene do náruče podvodníka- mají snížit svou interpretační aktivitu, aby získali náhled  a  přestali to dělat? To odporuje zdravému rozumu, a metodologii vědeckého poznání, jež není nic jiného než
kultivovaný zdravý rozum. Samozřejmě proces léčení sebepodrývajícího chování, jednoho z nejdůležitějších úkolů psychoterapie,  má kognitivní a emocionální aspekty, které zde nelze rozvádět viz  Knobloch- Knoblochová, Integrovaná psychoterapie v akci, 1999.
Ochraňme aspoň naše pacienty před  obskurnostmi  Heideggera! Ano, okouzlil řadu lidí, včetně Hanu Arendtovou. Avšak, jak říká  B. Russsel,  jeho jazyk se stal stádem splašených koní, a  psychologická pozorování se vydávají za  logiku. Když R. Carnap potřeboval  ukázky metafysických pseudo-vět (bez
kognitvního smyslu), užil Heiddegera ( Nic nicá—Existuje Nic jen proto, že Ne, tj. Negace, existuje? Nebo je to opačně? Neexistuje Negace a Ne  proto, že existuje Nic?)

Carnap byl částí slavné tradice pražského empirizmu, vedoucí od E. Macha přes A. Einsteina k Ph. Frankovi a R. Carnapovi. Poněvadž Lenin odsoudil Macha jako idealistu,  všichni následovníci  byli v SSSR i u nás odsouzeni jako „machisti-novopozitivisti". Asi proto se dodnes u nás o logickém empirizmu tak málo ví.
V Praze v této tradici pokračovalo jen několik lidí,  M. Katětov, L. Rieger, O .Zich a L. Tondl, a jeho žáci P. Kolář a P. Koťátko. Zdravý rozum, ne Hedegger pomohou pacientům!
Mimochodem, Hedeggerovo   hledání pravdy „jako odkrytosti"(„skrytost a tajemství světa"„vystavení se světu", „ek-sistentní pobývání ve světě", atd.) jej přivedlo k nacistické ideologii  (nadšen Hitlerem, souhlasil s antisemitickou politikou) a tu jako rektor university tak horlivě propagoval, že byl v poválečném Německu (a to nebylo tak snadné) za to potrestán.

Ať vidíme formulace Czecha jako  hluboce heideggerovské  nebo jen ledabylé, není radno je j podrobněji analyzovat,  vždy by bylo  možno říci, že byly myšleny jinak.

Ferdinand Knobloch

A JEŠTĚ  JEDNOU FERDINAND KNOBLOCH                                       Psychologie dnes,1,2000.

(Hučín) :  Hovoří se o psychoterapii integrované, integrativní a eklektické. Jaké jsou v tom rozdíly?

V  posledních 20  letech se název integrace v psychoterapii stal módní. Že tomu tak vždy nebylo a že se význam těchto slov posunul, je patrné z toho, že když  jsem v 1962 jako předseda evropského semináře Světové zdravotnické organizace v Aténách řekl, že usilujeme o systém nikoli eklektický, ale integrovaný, editor to v publikaci změnil na to, že usilujeme o systém eklektický.  Dnes je tomu jinak a mnohý eklektik chce být aspoň "integrativní". Ale pro mne je něco  buď integrované, nebo není. Integrativní mi připadá, a často je, hraní si na integraci, něco jako částečně těhotná žena. 

A těm stydlivým eklektikům bych chtěl zvýšit sebevědomí. Poctivý eklekticismus muže být úctyhodná a důležitá činnost,  jako je dílo Lazaruse, který se upřímně  k eklekticismu hlásí, neboť  pokládá teoretickou integraci za předčasnou.
Sám jsem vybral vynikající dílo Procházky a Norcorsse, protože se dovedou vžít do zástupců různých  škol a zařádil jeho překlad do češtiny, jako nejlepší doplněk k naší knize (F. Knobloch, J. Knobloch, Integrovaná  psychoterapie v akci, Praha: Grada, 1999)

A ještě bych chtěl integrativní adepty upozornit, že integrace nemusí být pokrok, ba někdy krok zpět a zdroj zmatku. Například Tycho de Brahe v Praze "zintegroval"  heliocentrický a geocentrický systém: planety obíhají kolem slunce, ale slunce obíhá kolem Země.
Od konce minulého století lékaři "integrovali" učení o neurózách s neurofyziologií. To by bylo chvályhodné, kdyby výsledkem nebyly "mozkové mytologie". Žel to tak dopadlo. Nejdéle v tom vytrvali Rusové, se svými pseudopavlovskými výklady. Integrovat v psychoterapii vyžaduje nápad a přijetí určitého rizika omylu.