Odpověď na článek Dr. Jana Kubánka :
Sen jako místo setkání
aneb od psychoterapie Integrované k Integrativní,
tj. od dokončené integrace k další integraci.
(Psychoterapie, 2009,2)
Potom, co Dr. Kubánek neobhájil kvalifikační stupeň lektor Integrované psychoterapie v INCIPu (pro nepochopení principů IP a matení studentů nepodloženými tvrzeními) a nasledném rozvázání vztahů s INCIPem, začal Dr. Jan Kubánek snižovat Integrovanou psychoterapii a ohlašovat bez dokladů její překonání, jak ve jmenovaném článku, tak výrazněji, v rádoby duchaplných výsměšných projevech.
1. V čem nás kritizuje ?
1.1. "Cestu od Integrované psychoterapie, která sebe sama popisuje přívlastkem vidu dokonavého, tj. dějem ukončeným, k psychoterapii Integrativní, která, dle mého názoru, vytváří větší prostor pro nové myšlenky a pro další integraci. Integrace je proces, kvas, který rozhodně ještě není ukončený."
Je záhadou, že Dr. Kubánek je veden gramatickou úvahou, ač by měl, jako někdejší lektor IP dobře vědět, že naším programem je docílit v ambulatní léčbě toho výsledku, kterého docilujeme v psychoterapeutické komunitě, to jest odhalit a účinněji léčit sebepodrývající chování. IP má tedy další vývoj ve svém programu. (Jak bylo též popsáno v našich publikacích, např. Knobloch, 2001, 2003).
1.2. Se sny pracuje i Integrovaná psychoterapie (dále IP), F. Knoblocha. Na internetu se o ní můžete mimo jiné dočíst i také poněkud nepokorné tvrzení: "IP vznikla po r. 1950
jako výsledek kritického zhodnocení všech existujících směrů v psychoterapii, včetně psychoanalýzy a behaviorálních psychoterapií (webové stránky INCIPu, 2009)." Přitom by, dle mého názoru, stačilo slovo všech nahradit slovem tehdejších a slovo včetně nahradit pojmem především. Nepokorné a nadsazené vyjádření by se rázem mnohem více blížilo pravdě. Domnívám se totiž, že IP je solidní česká dynamická a interpersonální psychoterapie a nepotřebuje nadsazenou reklamu.
Pro tuto záhadnou kritiku, nepotřebuje soudný čtenář komentáře. (Není "1950" "tehdejší" ?)
2. V čem vidí Dr Kubánek svůj pokrok ohlášený v nadpise článku ?
O tom není ani jedna věta v celém článku; musíme usuzovat, že jde o užití snu, v odhalení sebepodrývajícího chování pomocí rozboru snů. Dle tohoto, jak jej sám nazývá "revolučního objevu" je možno odhalit neuvědomělé sebepodrývající chování pomocí snů. Dr. Kubánek říká: "Knobloch se domnívá, že ideálním prostředím pro odhalení a změnu sebepodrývajícího chování je psychoterapeutická komunita. Je to jistě pravda, ale v současnosti neexistuje komunita s jasnou vazbou na IP. Navíc použít sen je jistě rychlejší a levnější."
To je závažné a podle našeho názoru nezodpovědné tvrzení. Dr. Kubánek se nikdy nepokusil, pokud je nám známo, své tvrzení doložit. Ale kromě toho jsou teoretické důvody, proč to není možné. Analýza snů umožňuje, jak ukázal Freud, odhalit, co jedinec ví, ale co je potlačeno nebo vytěsněno. Ale neuvědomělé sebepodrývající chování je něco, co jedinec neví a co je založeno na mylném přesvědčení, mylně potvrzovaném ("začarovaný kruh", Schultz Henckeho). Tak pacient v Lobči je přesvědčen, že ztrácí každé zaměstnání, poněvadž šéfové jsou zlí. Ale když se dostane do podobného konfliktu se spolupacientem, pracovním koordinátorem, komunita se mu pokusí ukázat, že on je příčinou. Přes to, že má proti sobě 30 svědků, dlouho vzdoruje svým těžko vyvratitelným přesvědčením. Podobně vzdoruje mladá pacientka, která, po smutných zkušenostech uzavírá, že všichni muži jsou "lumpi". Až potom, když je k jednomu takovému v Lobči přitahována, ji komunita přesvědčí, že jde o její neuvědomělý výběr.
3. "IP je dynamická a interpersonální psychoterapie"
Tato charakteristika IP je svou neúplností groteskní a ignoruje desetiletí integračního úsilí. Již v roce 1948, přes nesouhlas trénujícího psychoanalytika, šel Ferdinand Knobloch studovat k Hansi Eysenckovi, spooluzakladateli behaviorální terapie a kritikovi psychoanalýzy. Dr. Kubánek nepostřehl v IP elementy behaviorální, expoziční, systémové, kognitivní ? Prochaska a Norcross (4,5,6,7 vydání) píší, že IP "předběhla mnoho současných přístupů a ukázala směr několika současným psychoterapeutickým principům."
4. Nepravdivá tvrzení
Dr. Kubánek tvrdí o prof. Dr. Knoblochovi : "V metodice se nechal inspirovat Perlsem a tak stejně jako on užívá hraní rolí."
To není pravda ! Před návštěvou Perlse v roce 1967 jsem Morenovo hraní rolí včetně v rozboru snů užíval po osmnáct let a se mnou moji spolupracovníci a tisíce pacientů ! Morenovo psychodrama a sociometrii jsem přivezl na pražskou Karlovu univerzitu z Anglie v roce 1949.
Dle Zerky Moreno "je F. Knobloch jeden z průkopníků psychodramatu v Evropě !" (Internet). Dr. Kubánkovi bylo už dávno vysvětleno, že si to plete s mým (F.K.) výrokem o tom, že jsem v roce 1967 převzal od Perlse jeden detail, a to připsání živé role neživému předmětu (ač to v mém teoretickém schématu bylo obsaženo dříve).
5. Nepravdivé citáty
Dr. Kubánek přejímá většinu svých citací bez upozornění z druhé ruky, z našich publikací, aniž to uvádí. Zde jsou dokonce dva mé (F.K.) výroky, které označuje jako citáty z Freuda a Schultz Henckeho ! Kubánek: Odpověď, která otevřela cestu k využívání snů v psychoterapii nabídl S. Freud, když řekl: "Zdánlivě bezesmyslné chování jako parapraxie (přeřeknutí, přepsáni, chybné výkony), sny a psychopatologické symptomy jsou motivované struktury, mají smysl, to jest jsou cílově zaměřené (Freud, 1933)."
Stejně tak Dr.Kubánek mylně připisuje můj výrok Schultz - Henckemu! Kubánek : Rád bych se zastavil u pohledu Schultz-Henckeho (1942). "Určitá porucha chování jedince provokuje druhé k takové reakci, jež podpoří utvrzení a zhoršení původní poruchy. Jestli se tato porucha zakládala na nějakém falešném názoru o lidech, tento falešný názor se tím ještě víc utvrzuje (Schultz-Hencke,1942)." Mylný citát!
6. Zneužití citace
Dr. Kubánek cituje z naší knihy krátkou ukázku hraní role v analýze snu a říká : "Během přehrávání snů se vyplynou klientovy emoce a hypotézy, které však IP nevnímá jako projekční, ale jako přenosové."
To je nesmysl ! Dr. Kubánkovi je asi nové, že terapeut je řízen asociacemi pacienta a nevymýšlí si. A tak stránky, které Dr. Kubánek zaplňuje, nemají nic společného s mou ukázkou hraní rolí a jsou jeho bujnou fantazií.
7. Žádáme vysvětlení !
Jak souvisí Integrovaná psychoterapie s úvahou o (nejmenovaném) presidentu Václavu Klausovi ?
Kubánek : Dovolím si krátké zopakování pojmu projekce. Projekci popsal Freud slovy: "Jedinec má dispozici vidět v jiné osobě sebe sama v přítomnosti, sebe sama v minulosti nebo sebe sama, jak by chtěl být." (Freud, 1933) ..?.. Ve skupině lidí připisujeme naše vlastnosti, přání a tendence jiným lidem, skutečným i fiktivním. Znalost tohoto fenoménu není v laické veřejnosti ještě příliš známa, a proto se občas můžeme dozvědět zajímavé informace o mediálně známých osobách, které nevědomky prozradí i něco ze svého "stínového" charakteru." Např.: "Artefakt pana Kaplického se mi zdá být nesmírně nepokorný, svévolný, až arogantní." (nejmenovaný politik, 2007).
Kubánkův článek je roztříštěná směs nesouvislých témat, kde žádné tvrzení není doloženo. Je smutné, že Integrovaná psychoterapie, dílo více než šedesáti let, je vystaveno tak bezmyšlenkovité kritice, která předstírá překonání Integrované psychoterapie autorem.
Ferdinand Knobloch |
Psychologie dnes, č,2001
K historii a současnosti Horní Palaty (Psychologie dnes 2/2001)
K výstižnému popisu Jakuba Hučína o Denním stacionáři Horní Palata
chci připomenout 4 osoby, spojené s prosazováním progresivní péče o neurózy. V
1961 mě posedla nová hypotéza, že je možno vytvořit
psychoterapeutickou komunitu podobnou Lobči v Denním stacionáři.
Byl bych se tehdy vysmál předpovědi, že uskutečnění
v Horní Palatě mě bude stát 7 let těžkých bojů, a že sám ji
uskutečním až na universitě na pobřeží Tichého oceánu! Mými spojenci v boji o Palatu
byli JIŘÍ RADA, tehdy ředitel výzkumného ústavu A. S. Popova.
Dodal váhu všem jednáním, včetně s primátorem m. Prahy. (Jak úspěšným pacientem
Lobče byl, je patrno
z toho, ze v srpnu 1968 umožnil ilegální vysílání čsl. televize, a
nezhroutil se z dlouhodobých represálií."Bez Lobče bych se byl utekl
do své nemoci.") Ale hlavni hrdinkou, bez níž by Horní Palata
neexistovala, byla Ing.Arch. PAVLÍNA SKÁLOVÁ, CSc., referentka
magistrátu. Když po sedmi letech se úspěch zdál na
dosah ruky, napsal mi primátor m. Prahy konečné zamítnutí, neb
město má naléhavější úkoly, jako středisko pro spáleniny,
a abych se už v budoucnosti na něj neobracel, ale
postupoval instanční cestou. Je neuvěřitelné, že se Pavlíně
podařilo toto rozhodnuti zvrátit a během 6 neděl nám byla Horní Plata
přiklepnuta! Dokonce pro ni získala nábytek Ludvika XVI. z
pracovny primátora, který jej chtěl vyměnit za moderní. Druhá
osoba, bez níž by se byla Horní Palata neuskutečnila, byla MUDr
JIŘINA KNOBLOCHOVÁ, nyní emeritní profesorka University Britské Kolumbie,
když já jsem už byl hostujícím profesorem v Chicagu. Jako vedoucí
psychiatrie Fakultní polikliniky a Lobče, dostavěla a uvedla v
provoz Horní Palatu a vedla ji až do své emigrace. Pak spadly
nemalé
starosti na hlavu MUDr. ZDENKA MRÁZKA, který se s nimi hrdinně
potýkal až do své smrti. O tom, do jaké míry jsou myšlenky z
naši
knihy v pěti jazycích, včetně z rozšířené INTEGROVANÁ
PSYCHOTERAPIE V AKCI (Grada, 1999), uskutečněný v současné Horní
Palatě, nemám žel žádných informací.
Ferdinand
Knobloch |
Psychologie dnes, , 7-8,
2001
PSYCHOTERAPIE, CZECH A
HEIDEGGER
Jan Czech, snad filozof, překvapuje
(PSYCHOLOGIE DNES, 2001/02, 26-27) senzačním sdělením o podstatě
psychoterapie: „Co je podstatou terapeutického procesu? V každém
případě má terapeutický postup minimalizovat interpretační aktivitu vědomí
a jeho dynamiku, vedoucí ke zkreslování objektivní skutečnosti." Tak
tedy pacienti se sebepodrývajícím chováním (self-defeating behavior),
kteří jsou strůjci svého nežádoucího osudu- muž který si nevědomky
znepřátelí každého šéfa; žena kterou „zlý osud" vždy vžene do náruče
podvodníka- mají snížit svou interpretační aktivitu, aby získali
náhled a přestali to dělat? To odporuje zdravému rozumu, a
metodologii vědeckého poznání, jež není nic jiného než kultivovaný
zdravý rozum. Samozřejmě proces léčení sebepodrývajícího chování, jednoho
z nejdůležitějších úkolů psychoterapie, má kognitivní a emocionální
aspekty, které zde nelze rozvádět viz Knobloch- Knoblochová,
Integrovaná psychoterapie v akci, 1999. Ochraňme aspoň naše pacienty
před obskurnostmi Heideggera! Ano, okouzlil řadu
lidí, včetně Hanu Arendtovou. Avšak, jak říká B. Russsel, jeho
jazyk se stal stádem splašených koní, a psychologická pozorování se
vydávají za logiku. Když R. Carnap potřeboval ukázky
metafysických pseudo-vět (bez kognitvního smyslu), užil Heiddegera (
Nic nicá—Existuje Nic jen proto, že Ne, tj. Negace, existuje? Nebo je to
opačně? Neexistuje Negace a Ne proto, že existuje
Nic?)
Carnap byl částí slavné tradice pražského
empirizmu, vedoucí od E. Macha přes A. Einsteina k Ph. Frankovi a R.
Carnapovi. Poněvadž Lenin odsoudil Macha jako idealistu, všichni
následovníci byli v SSSR i u nás odsouzeni jako
„machisti-novopozitivisti". Asi proto se dodnes u nás o logickém empirizmu
tak málo ví. V Praze v této tradici pokračovalo jen několik
lidí, M. Katětov, L. Rieger, O .Zich a L. Tondl, a jeho žáci P.
Kolář a P. Koťátko. Zdravý rozum, ne Hedegger pomohou
pacientům! Mimochodem, Hedeggerovo hledání pravdy „jako
odkrytosti"(„skrytost a tajemství světa"„vystavení se světu",
„ek-sistentní pobývání ve světě", atd.) jej přivedlo k nacistické
ideologii (nadšen Hitlerem, souhlasil s antisemitickou politikou) a
tu jako rektor university tak horlivě propagoval, že byl v poválečném
Německu (a to nebylo tak snadné) za to potrestán.
Ať vidíme formulace Czecha jako hluboce
heideggerovské nebo jen ledabylé, není radno je j podrobněji
analyzovat, vždy by bylo možno říci, že byly myšleny
jinak.
Ferdinand
Knobloch
|
A JEŠTĚ JEDNOU FERDINAND
KNOBLOCH
Psychologie dnes,1,2000.
(Hučín) : Hovoří se o psychoterapii
integrované, integrativní a eklektické. Jaké jsou v tom
rozdíly?
V posledních 20 letech se název
integrace v psychoterapii stal módní. Že tomu tak vždy nebylo a že se
význam těchto slov posunul, je patrné z toho, že když jsem v 1962
jako předseda evropského semináře Světové zdravotnické organizace v
Aténách řekl, že usilujeme o systém nikoli eklektický, ale integrovaný,
editor to v publikaci změnil na to, že usilujeme o systém
eklektický. Dnes je tomu jinak a mnohý eklektik chce být aspoň
"integrativní". Ale pro mne je něco buď integrované, nebo není.
Integrativní mi připadá, a často je, hraní si na integraci, něco jako
částečně těhotná žena.
A těm stydlivým eklektikům bych chtěl zvýšit
sebevědomí. Poctivý eklekticismus muže být úctyhodná a důležitá
činnost, jako je dílo Lazaruse, který se upřímně k
eklekticismu hlásí, neboť pokládá teoretickou integraci za
předčasnou. Sám jsem vybral vynikající dílo Procházky a Norcorsse,
protože se dovedou vžít do zástupců různých škol a zařádil jeho
překlad do češtiny, jako nejlepší doplněk k naší knize (F. Knobloch, J.
Knobloch, Integrovaná psychoterapie v akci, Praha: Grada,
1999)
A ještě bych chtěl integrativní adepty upozornit,
že integrace nemusí být pokrok, ba někdy krok zpět a zdroj zmatku.
Například Tycho de Brahe v Praze "zintegroval" heliocentrický a
geocentrický systém: planety obíhají kolem slunce, ale slunce obíhá kolem
Země. Od konce minulého století lékaři "integrovali" učení o neurózách
s
neurofyziologií. To by bylo chvályhodné, kdyby výsledkem nebyly "mozkové
mytologie". Žel to tak dopadlo. Nejdéle v tom vytrvali Rusové, se svými
pseudopavlovskými výklady. Integrovat v psychoterapii vyžaduje nápad a
přijetí určitého rizika omylu.
|